BRNĚNSKÝ ROCKOVÝ „BABINEC“ LORETTA SE TĚŠÍ ZPĚT NA PÓDIA…

Budeme hrát, dokud uneseme kytary !!!

"KURŇA BABY, VÁM TO JEDE" ... jeden z mnoha komentářů pod skladbami kapely Loretta na youtube. 

Loretta je na scéně více než tři desetiletí, vzniká v revolučním roce 1989, o rok později vychází její skladba "Zlost" na kompilačním LP Detonation. (Je třeba zmínit, že Loretta si dala od hraní docela dost dlouhou dobu pauzu (1995 - 2014, úspěšný comeback se odehrál v roce 2015).

Od doby, kdy Loretta jela turné s Arakainem, Novou Růží, Kabátem nebo Root se mnohé změnilo, jak ve společnosti, muzice, tak i v kapele samotné. O tom, jak se z metalových girls se staly rockové dámy se můžete dočíst v našem rozhovoru.

1. To, co nastartovalo comeback v létě 2015 je docela známo. Nás by zajímalo, proč došlo k tak dlouhé pauze v činnosti skupiny a co bylo její příčinou? Kapela přitom měla v té době dobře našlápnuto k úspěchu...

Daria: Ano, měly jsem plno koncertů, hrály často i v zahraničí, ale... Republiku jsme s debutovým albem objely, někde hrály i vícekrát, a tak bylo třeba udělat nové písničky a vydat je. Jenže zkoušky jsme většinou prokecaly a jak se říká: spadl nám řemen. Tak jsme si daly pauzu (původně byla plánovaná jen krátká) na sběr nápadů a novou tvorbu. Do toho ovšem přišly děti a dopadlo to, jak to dopadlo. Ale rozhodně nelitujeme! Nikdy jsme se muzikou nechtěly živit a takhle nás hraní baví i dnes.

2. Léto 2015 - restart, rok 2017 - nové album Návrat, spousta koncertů, benefičních akcí. Letos dorazil nezvaný host - covid a vystavil stopku veřejným hudebním aktivitám. Jak prožívá kapela Loretta tuto podivnou dobu? Zkouší, spřádá plány, skládá, nahrává nové album, přidává merch?

Daria: Vy jste si zároveň i odpověděl!  Ano, zkoušíme, spřádáme plány (hlavně náš manažer), skládáme (to zase my), nahráváme nové album (tedy brzy budeme), přidáváme merch a navíc chystáme před nastávající letní festivalovou sezónou nový klip a překvapení pro fanoušky.

Soňa: Snažíme se to vnímat trochu víc pozitivně. Brát to jako nádech mezi koncerty, kdy je více času na samotný nástroje, na celkový směřování kapely a na přípravu příštího roku, kdy slavíme 30 let od debutu.

Múza: Já jen doplním, že právě teď se v lisovně chystá druhá várka našeho remasterovaného CD Loretta, jelikož ta první je beznadějně rozprodaná, což nám udělalo velkou radost. Navíc na koncertní sezónu pro fanoušky chystáme s naším partnerem, pražírnou kávy Fiery Bean, vlastní edici kávy "Loretta", kterou v těchto dnech ladíme a strašně se na ni těšíme.

3. Loretta "změkla", už to není ono ...zaslechl jsem nejeden povzdech..."už to není žádnej metal". Co vy na to a jakým směrem se bude vaše hudba dále ubírat...přitvrdíte, nebo budete směřovat do klidnějších rockových vod? Myslím, že by to byla škoda, metal zažívá renesanci.

Daria: Zrovna na našem posledním soustředění, na kterém jsme chystaly nové věci, jsme zkoušely písničku a řešily u toho, jestli to není už moc thrash.(smích)

Soňa: Je to o úhlu pohledu. Někdo říká, že jsme vyměkly, někdo, že ta hudba vyzrála. Ale to je na tom to hezký. Někteří rádi ty divoký začátky, jiní se najdou v současnosti.

Jana: V devadesátkách škatulka metal měla docela jiný obsah než škatulka metal v současnosti. Nemyslím, že bychom vyměkly, spíš se vyvinul a posunul náš hudební vkus dalšími směry, což do naší tvorby promítáme, ale vůbec tím nechci říct, že bychom ztratily na svojí osobní divokosti, jen v té naší dnešní hudbě cítím víc zkušeností a nadhledu. Navíc ta rozmanitost, dle mého, může oslovit víc fanoušků, protože nevytahujeme pořád jen z jednoho a toho samého šuplíku.

Múza: Myslím, že můžu za všechny napsat, že se nám hlavně hodně líbí variabilita. Nebavilo by nás hrát jednu pecku za druhou v úplně stejným duchu. A přestože jsme po našem CD "Návrat" očekávaly trochu sprchu za to, co jsme si tam všechno dovolily (a taky to rovnou pro jistotu v úvodním textu vysvětlily), nedočkaly jsme se jí. Naopak spousta lidí ocenila, že je každá písnička maličko jiná. A jak to tak zatím vypadá, budeme se toho trendu držet i dál. Ale tvrdší věci určitě chybět nebudou.

4. Z původní sestavy Loretty zůstala půlka - Daria Hrubá (zpěv, kytara) a Pavla Múza Horňáková (kytara, klávesy, doprovodný zpěv)...takže otázka směřuje především na ně .... Jak divoká to tehdy byla jízda na společných turné s v úvodu uvedenými kapelami a na které vzpomínáte nejraději?

Daria: Myslím, že divoký v tom smyslu, aby to bylo zajímavý pro bulvár, to asi nebylo. S kapelama, se kterýma jsme hrály, jsme byly většinou kámošky a propařily samozřejmě nejednu noc. Ale až po koncertu. Hrát a zpívat se 3 promile jsme si sice všechny jednou vyzkoušely, ale zjistily jsme, že to prostě nejde.

Soňa: Já ještě ne, tak bacha!

Múza: O nás se spíš tradovalo, že pořád jíme nebo spíme. (smích)  Ale o různý veselý historky nouze nebyla. A taky o super zážitky. Mezi ty největší určitě patří vyprodaná Lucerna, kde jsme předskakovaly Nové růži.

Jana: Veselo je pořád hodně. Ale tuším, že bývalo víc, alespoň co z vyprávění holek znám. Poslouchala jsem vždycky doslova s otevřenou pusou! Ovšem tyhle pikantnosti sem nepatří! (smích)

5. Dříve moc "full" dívčích kapel nebylo...jak vás bralo publikum? Když hrajou "chlapi", ječí pod pódiem většinou fanynky... Jak to je, když to na stage rozbalí "ženský"? Promíchá se publikum a dopředu se naženou pánové?

Daria: Už v devadesátkách, kdy jsme hrály v poměrně odvážných kostýmech, nám pod pódiem stály vedle kluků i holky. A byly to ty nej fanynky. A tak je to dodnes. Teda až na ty kostýmy... 

Múza: Malej rozdíl bude i v tom, že nám na pódium občas přilítnou slipy.

6. Tak teď krapet bulváru - nějaké nabídky na vdavky po úspěšném koncertu nebo neslušné návrhy?

Daria: Spíš pozvání na panáka nebo pivo, které my raději vyměníme za dobré bílé víno. To se stávalo kdysi a kupodivu i dnes. Ty "neslušné návrhy" jsou totiž vázané spíš na anonymitu sociálních sítí, takže by o tom mohl mluvit víc zbytek kapely - já dělám všechno pro to, abych se těmto věcem vyhnula. Uznávám, že sociální sítě jsou dobrý služebník, ale většinou se z nich stává špatný pán. Žrout času, který čas žere a žere a žere a je nenasytitelný.

Soňa: To jo! Setkání na koncertech jsou vždycky hrozně fajn. Zato na "fejsu" občas přijde nabídka, kterou by si na baru nikdo netroufl vyslovit. Minulej rok chtěl někdo dokonce koupit moje kalhotky a chtěl mi za ně dát několik tisíc. To byla zatím nejšílenější nabídka.

Múza: Soňa zapomněla dodat, že se jí navíc formuje rozsáhlá dětská fanouškovská základna, takže to vypadá spíš na workshopy. Na žádný vdavky nebude čas.

Jana: Nabídky k sňatku nepřijímám, říkám dopředu! (smích)

7. Teď máme otázku pro manažera kapely Aloise Šlesingera... jak zvládneš ukočírovat kvarteto rockerek, přeci jen jsou v přesile...? Není nakonec vždy po jejich a jak se vypořádáváš s "ženskou logikou"?

Alois: Co se týče kočírování, po pravdě, bez nitráku pod jazykem na hraní s holkama nevyjíždím. (smích)
Ne, to je samozřejmě vtip, i když to je někdy opravdu víc než náročné. Mám to tak, že moje holky jsou pro mě druhá rodina a věřím, že to tak mají i ony se mnou. Stejně jako v každé rodině jsou tu hádky, rozbroje, usmiřování. Vzájemně se respektujeme a máme se rádi, jinak bychom těžko vydrželi celý víkend spolu v autě, na hotelu, v šatně. Snažím se o ně pečovat a připravit podmínky tak, aby když vyjdou na stage, odvedly 100% výkon.
Když už to zajde daleko a není možné se shodnout, zvolím variantu, kterou cítím jako nejlepší a holky postavím před hotovou věc. Naštěstí to jsou jen výjimky, v drtivé většině případů se shodneme.
"Ženská logika" - to je vážně hodně tenký led a já bych se na něj v rámci zachování dobrých vztahů a svého zdraví nerad pouštěl. (smích)
Jen ještě doplním: Představ si, že dojedeme hrát třeba na nějakou motoakci, vystoupím z auta a okolo sebe mám čtyři nádherný ženský! No, nepočechralo by to pírka každýmu chlapovi ? Jsem vlastně šťastnej chlap.

8. Společná shoda v kapele panuje ohledně pitného režimu - víno a hudebního oblíbence, kterým nemůže být nikdo jiný než Ozzy Osbourne. Na svém oficiální webu máte i motto : "Na bigbeat není člověk nikdy starej. Natož ženský!" Ozzymu bude za pár dní 72... a na rok 2022 připravuje show po Evropě.... Dokážete si alespoň představit, že budete po 70-tce ještě lítat po jevišti a válet rock?

Daria: Pokud uneseme kytary, proč ne? (smích)

Jana: Snad se po tom jevišti nebudeme válet... (smích)

9. Loretta, ať pátrám, jak pátrám, proč jste si daly tento název, netuším. Google mi předhodil takto pojmenovaný svatební salón, prodejnu zlatnictví, restauraci...Pražáci mají známou kapli se zvonkohrou Loretu ( s jedním "t"). Jak vznikl tento název kapely?

Daria: Kdysi nám jeden z našich fotografů vyprávěl o knize, kterou tehdy četl. Byla o pařížském podsvětí a děj se odehrával v 18. století. Psalo se v ní o padlých děvách, které byly nazývány loretami. Navštěvovali je i slavní umělci tehdejší doby a ony pro ně byly inspirací. To nás zaujalo - tehdy jsme hledaly název pro kapelu, která vznikla z brněnské Nyx, ve které jsme hrály my s Múzou, a pražské, ze které přišla naše tehdejší basistka Martina Ponocná. No a protože padlé jsme maximálně na hlavu, přidaly jsem si do názvu druhé T, abychom se od té původní lorety trochu odlišily.

10. Všechny v  kapely zpíváte .... S kým byste si daly, kdyby to bylo možné, společný duet?

Daria: Na naší debutové desce jsem si zazpívala dokonce truet! S Kamilem Střihavkou a Emilem Kopřivou (Futurum) a ozdobil ho svými výkřiky i Pepa Vojtek z Kabátu. Tím pádem jsem saturována! 

Soňa: Já bych si ráda dala duet s naším manažerem, teď totiž jedinej nezpívá.

Jana: S manažerem bych duet rozhodně nepřežila, vždyť my ani nevíme, jestli umí zpívat. A naprosto dostačující jsou pro mě vokály, nemusím být u všeho.

Múza: Já bych se duetu dobrovolně vzdala. Leda o půlnoci po pár deci - s jakýmkoli dobrým člověkem!

11. Teď bych prosil od každé z vás , včetně pana managera jednu vlastnost, které si na lidech vážíte nejvíce a jeden oblíbený citát (motto, moudro)...

Daria: Vážím si laskavých, inteligentních, čestných, vtipných a invenčních lidí. Naštěstí jich takových mám pár kolem sebe i v kapele. A motto? Na staré Nokii, když se zapínala, se dalo nastavit vlastní přivítání. Měla jsem tam několik let to, v co věřím a co mi pomáhá neztrácet dobrou náladu: "Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř."

Jana: Já nadevše oceňuji u druhých upřímnost a spontánnost, protože i já sama se snažím fungovat ve smyslu "co na srdci, to na jazyku", a do věcí, co miluju, jdu po hlavě, čemuž odpovídá i moje oblíbená citace Curta Cobaina: "Je lepší shořet než vyhasnout".

Soňa: Miluju, když má někdo schopnost se pro něco absolutně nadchnout. A jít do toho s vlastním přesvědčením, a ne tak, jak ostatní očekávají. V tu chvíli si řeknu: Jo, tohle má váhu. A největší moudro? To mi říká často můj táta: "Kdybys měla v hubě jehlice, tak upleteš svetr!" (smích)

Múza: Vážím si hlavně upřímných a spolehlivých lidí se smyslem pro humor. A taky těch, co mě dokážou něčím obohatit. A to jsou pro mě zrovna ostatní Lorettky. Jsme každá naprosto jiná, a tak se vzájemně posunujeme a doplňujeme. A to mě moc baví.  Pokud jde o motto, jedno z mých nejoblíbenějších je: "Co tě nezabije, to tě posílí." A to se v té dnešní době asi docela hodí.

Alois: Upřímnosti, za každé situace. Co nesnáším nejvíc, je faleš, které je kolem nás spousta.
A motto, moudro? Je jich víc, ovšem vzhledem k situaci, která tu momentálně je, asi "Hlavně se z ničeho neposrat!" a pak celoživotní "Vesmír ví nejlíp, jak se věci mají dít, netřeba mu do toho kecat."

12. A závěrečný vzkaz pro fanoušky Loretty...

Daria: Vydržte s námi! Už se na vás opravdu moc těšíme!!!

Jana: Doufám, že moje koncertní modely ve skříni nesežerou moli a že moje krásná Růžena neusne navždy a brzy ji probudí vaše potlesky!

Soňa: Než se dočkáš Loretty, nech si narůst kotlety!

Múza: Tak k tomu se prostě už nedá moc dodat. Snad jen to, že jestli má někdo z pořadatelů o náš koncert zájem, neměl by váhat, ale rychle psát či volat. Náš manažer totiž nenechává nic náhodě a má už obsazených pár termínů i v roce 2023.