JASON NEWSTED VZPOMÍNÁ NA METALLICU: SLÁVA, OBROVSKÝ TLAK A DŮVODY, PROČ NAKONEC ODEŠEL.

Jason Newsted o Metallice: Sláva, tlak i důvody jeho odchodu. 

Jason Newsted strávil v Metallice téměř patnáct let a stal se součástí období, během kterého se z thrashmetalové kapely stala jedna z největších hudebních formací planety. Jeho cesta ale rozhodně nebyla jednoduchá. Musel se vyrovnat s obrovským tlakem po smrti Cliffa Burtona, napjatými vztahy uvnitř skupiny i fyzickou zátěží, když podle svých slov nechával na pódiu úplně všechno.

Z Flotsam And Jetsam rovnou do Metallicy

Než se Jason Newsted v roce 1986 připojil k Metallice, vybudoval si jméno ve Flotsam And Jetsam. Na jejich debut Doomsday For The Deceiver je dodnes hrdý. Kapela podle něj vyrůstala ze stejného prostředí jako další tehdejší thrashmetalové skupiny a mezi její zásadní inspirace patřili například Motörhead nebo Iron Maiden.

Pak ale přišel okamžik, který změnil celý jeho život.

Po tragické smrti Cliffa Burtona hledala Metallica nového baskytaristu a Newsted dostal šanci přijít na konkurz. Do San Franciska dorazil brzy ráno a ještě několik hodin před příchodem členů kapely cvičil.

James Hetfield, Lars Ulrich a Kirk Hammett se v té době stále vyrovnávali se smrtí svého spoluhráče. Newsted je ale zaujal.

Velmi silnou vzpomínku má Jason na setkání s Burtonovou rodinou. Po jednom ze společných hraní za ním přišla Cliffova matka, objala ho a dala mu najevo, že právě on je podle ní správným člověkem pro Metallicu.

Na tento okamžik Newsted podle svých slov nikdy nezapomněl.

První koncert a krev ještě před vstupem na pódium

Newstedův první koncert s Metallicou dokonale vystihoval intenzitu, s jakou do kapely vstoupil. Před vystoupením měl problém sundat si prsten. Ruce měl po neustálém hraní oteklé a prsten nešel dolů. Nakonec ho strhl silou – i s kusem kůže. Na pódium tak nastupoval nejen nervózní z prvního koncertu s jednou z největších metalových kapel své doby, ale také se zakrvácenou rukou.

Právě fyzické nasazení se později stalo jedním z charakteristických znaků jeho působení v Metallice. Newsted byl na pódiu nepřehlédnutelný a do každého koncertu dával vše.

Basa na …And Justice For All?

Jedním z nejdiskutovanějších témat Newstedovy kariéry zůstává album …And Justice For All z roku 1988. Jeho baskytara je ve výsledném mixu jen velmi málo slyšitelná a fanoušci se dodnes pokoušejí vytvářet vlastní verze desky se zvýrazněnou basovou stopou.

Dnes se Jason na celou záležitost dívá s větším odstupem. V době vydání alba však rozhodně klidný nebyl. "Tehdy jsem byl zatraceně naštvaný. Děláte si srandu? Myslel jsem si, že jsem odvedl dobrou práci," vzpomínal.

Zároveň připomněl, že způsob, jakým James Hetfield a Lars Ulrich stavěli nahrávky, měl své kořeny už v úplných začátcích Metallicy. Kytara a bicí byly vždy dominantními prvky jejich zvuku.

Paradoxně právě neobvyklý mix podle Newsteda přispěl k tomu, že se o …And Justice For All diskutuje ještě desítky let po vydání.

Black Album změnilo úplně všechno

Zásadní zkušeností byla pro Newsteda spolupráce s producentem Bobem Rockem na legendárním Black Album. Teprve při práci s ním začal podle vlastních slov naplno chápat, jak lze basovou kytaru ve studiu využít jako samostatný a výrazný nástroj.

Jedním z jeho nejoblíbenějších momentů alba je dodnes mohutná Sad But True.

Mnohem složitější vztah měl zpočátku k Nothing Else Matters. Jako metalista toužící po tvrdosti si nebyl jistý, co si o tak jemné skladbě myslet. Její sílu ale nemohl popřít.

Podobně překvapivý byl jeho první dojem z Enter Sandman. Skladba mu tehdy připadala poněkud "klišovitá".

Úspěch desky nakonec změnil nejen Metallicu, ale celý metalový svět. Newsted později pochopil, že právě přístupnější skladby otevřely kapele dveře k publiku.

"Chtěl jsem v Metallice udržet metal"

V devadesátých letech měl Newsted v kapele pověst člověka, který zůstával pevně spojený s metalovým undergroundem.

Ve svém studiu Chophouse jamoval s muzikanty z Machine Head, Exodus nebo Sepultury a neustále vymýšlel novou hudbu. "Bylo pro mě důležité udržet metal v Metallice," vysvětloval.

Právě jeho potřeba tvořit mimo hlavní kapelu se však postupně stala zdrojem problémů.

Když začal v polovině devadesátých let pracovat s Devinem Townsendem na projektu IR8, Hetfield a Ulrich mu dali jasně najevo, že jako člen Metallicy podle nich nemůže jednoduše vydávat hudbu s kýmkoliv se mu zachce.

Newsted tehdy ustoupil. Potřeba vlastní hudební svobody však nezmizela.

Nešlo jen o Echobrain

Často se uvádí, že jedním z hlavních důvodů Newstedova odchodu z Metallicy byl jeho projekt Echobrain. Sám baskytarista však takové zjednodušení odmítá.

Echobrain podle něj nebyl skutečným důvodem, proč v roce 2001 odešel.

Mnohem hlubší problém představoval dlouhodobý pocit nedostatku respektu a zároveň skutečnost, že po letech náročného koncertování potřeboval zastavit a odpočinout si.

"Bez ohledu na to, jak tvrdě jsem pracoval, pořád tam byla určitá neúcta a přehlížení," popsal své tehdejší pocity.

Část napětí podle něj souvisela také s tím, že se členové Metallicy nikdy úplně nevyrovnali se smrtí Cliffa Burtona.

Newsted zároveň přiznává, že ani on sám nebyl ušetřen problémů, které s sebou přinesly obrovský úspěch, peníze a život v jedné z největších kapel světa.

Tělo nakonec řeklo dost

Roky extrémně energického koncertování si vybraly svou daň.

Newsted později podstoupil několik operací ramene i kolena a potýkal se také s problémy spojenými s užíváním léků proti bolesti. Zdravotní stav byl podle něj jedním z důvodů, proč na přelomu tisíciletí tolik potřeboval přestávku.

Když prostor k odpočinku nedostal, rozhodl se odejít.

"Potřeboval jsem přestávku. Pokud mi ten čas nemůžete dát, musím odejít," popsal situaci, která nakonec ukončila jeho působení v Metallice.

Jeho odchod tak podle dnešního pohledu nebyl výsledkem konfliktu ani jeho vedlejšího projektu. Šlo spíše o vyústění dlouhodobého tlaku, vyčerpání a potřeby získat větší svobodu ve vlastní hudební tvorbě.

Na pódiu vždy nechal všechno

Přes všechny problémy Newsted nikdy nepochyboval o tom, že během svého působení v Metallice dával kapele maximum. Jeho divoký pohyb na pódiu, energické hraní a výrazné doprovodné vokály se staly nedílnou součástí koncertů Metallicy na konci 80. let a během 90. let.

Vedlejší hudební projekty mu podle něj paradoxně pomáhaly udržovat chuť a energii potřebnou k tomu, aby mohl s Metallicou vystupovat.

Po odchodu z Metallicy pokračoval v dalších projektech, spolupracoval s Voivod, zahrál si s Ozzym Osbournem a věnoval se také vlastní tvorbě a výtvarnému umění.

S bývalými spoluhráči nepřerušil veškeré kontakty. Zejména s Larsem Ulrichem zůstal ve spojení a oceňuje jeho podporu.

Na otázku, zda by si s Metallicou ještě někdy zahrál, odpověděl, že pokud by mu zavolal právě Lars a navrhl společné hraní, pravděpodobně by souhlasil.

Jason Newsted tak na své roky v Metallice nevzpomíná jen jako na období obrovského úspěchu. Byla to životní etapa, která mu přinesla světovou slávu a možnost stát se součástí metalové historie, ale zároveň si vyžádala vysokou cenu. Jeho odchod v roce 2001  nebyl náhlým rozhodnutím, ale výsledkem problémů, které se hromadily řadu let.