KERRY KING: BEZ SLITOVÁNÍ. DRUHÉ SÓLOVÉ ALBUM NA OBZORU.

Když Kerry King po rozpadu Slayer v roce 2019 zmizel z očí, málokdo věřil, že jeho návrat bude tak rychlý, přímočarý – a hlavně tak nekompromisní. 

Když Kerry King po rozpadu Slayer v roce 2019 zmizel z očí, málokdo věřil, že jeho návrat bude tak rychlý, přímočarý – a hlavně tak nekompromisní. Jenže King nikdy nebyl typem muzikanta, který by dlouho přešlapoval na místě. Jeho sólový debut From Hell I Rise (2024) byl přesně tím, co fanoušci čekali: žádné experimenty, žádné změkčení, jen čistokrevný thrash s punkovým podtónem a typickou agresí. Teď se zdá, že tahle kapitola byla teprve zahřívací kolo.

Druhé album: rozjetý vlak bez brzd

Už příští měsíc  se King chystá zavřít do studia a začít nahrávat druhou sólovou desku. V kontextu dnešní scény, kde mezi alby běžně ubíhají čtyři i více let, jde o jasný signál: King chce držet tempo – a hlavně se nezastavit.

Není to přitom žádný spontánní výstřel do tmy. Naopak. Materiál na nové album existuje už delší dobu. Riffy jsou napsané, kostry skladeb připravené a proces skládání běží kontinuálně prakticky od vydání debutu.

King tím potvrzuje svou dlouhodobou filozofii: žádné pauzy, žádné zbytečné čekání – prostě makat dál.

Kapela, která drží pohromadě

Velkou roli v tom hraje i stabilní sestava, kterou se Kingovi podařilo dát dohromady. Nejde o žádný "all-star projekt na jednu desku", ale o regulérní kapelu s potenciálem dlouhodobé existence.

Klíčové postavy:

• Mark Osegueda – vokál, který kombinuje thrashovou ostrost s hardcore energií
• Phil Demmel – druhá kytara, zkušený hráč s masivním zvukem
• Kyle Sanders – basa, groove a stabilita
• Paul Bostaph – bicí, starý známý ze Slayer, záruka precizní brutality

Právě tahle sestava byla jedním z důvodů, proč debut fungoval tak dobře – a všechno nasvědčuje tomu, že se na nové desce nic zásadního měnit nebude.

Tvrdší, rychlejší, nebo jiný?

Otázka, která visí ve vzduchu: posune se King někam dál, nebo zůstane u osvědčeného modelu?

Podle dosavadních náznaků se žádná revoluce nechystá. King se netají tím, že jeho hudební DNA je pevně zakořeněná v thrashi – s výrazným přesahem do hardcore punku. Právě tenhle "špinavější" prvek byl na debutu patrný a dost možná se ještě víc projeví i na novince. Nečekejte prog-metal, nečekejte balady. Spíš ještě přímočařejší, údernější muziku.

Post-Slayer éra bez nostalgie

Zajímavé je, jak málo se King ve své sólové kariéře ohlíží zpět. Zatímco jiní veteráni těží z nostalgie, on se snaží fungovat jako aktivní hráč současné scény.

Ano, jeho rukopis je okamžitě rozpoznatelný. Ano, duch Slayer je přítomný v každém riffu. Ale nejde o revival. Je to pokračování – jen pod jiným jménem a bez kompromisů, které by přinesla značka minulosti.

Koncertní plány a dlouhodobá strategie

Druhé album není izolovaný projekt. King už naznačil, že s ním počítá i v rámci širšího koncertního cyklu, který by mohl kulminovat v roce 2027.

To naznačuje důležitou věc: nejde o jednorázový comeback, ale o plnohodnotnou druhou kariéru.

Co čekat?

Pokud se nic nezmění, druhé sólové album nabídne:

• ještě sevřenější songwriting
• důraz na riffy místo experimentů
• energii živé kapely, která už má něco odehráno
• možná ještě výraznější punkovou syrovost

King zkrátka dělá přesně to, co od něj fanoušci chtějí – a dělá to bez zbytečných řečí.

Kerry King se po konci Slayer neztratil. Naopak. Našel nový motor – a evidentně ho nehodlá vypnout.

Druhé album nebude redefinovat metal. Ale dost možná znovu připomene, proč tenhle žánr funguje, když se dělá naplno.

A přesně to je disciplína, ve které King nikdy neprohrával.