METALOVÝ MAŠINFÍRA UDO DIRKSCHNEIDER SE NA VEJMĚNEK JEŠTĚ NECHYSTÁ !

02.07.2020

"Mám štěstí, velké štěstí. Vždycky jsem byl zdravý člověk. Samozřejmě se někdy opiju, ale nikdy nebudu brát drogy."

Udo, na pohled tenhle menší, oplácanější týpek v maskáčích nebo kůži vypadá jako naštvanej securiťák, kterýmu proklouzli pod rukama tři čórkaři. Ve skutečnosti je to jeden z nejlepších metalových zpěváků, který už čtyři desítky let roztáčí kola těžkotonážních mašin. V roce 1987 vyměnil otěže ACCEPTu za pořídil si novou smečku s názvem U.D.O.

Udo oslavil letos v dubnu 68 narozeniny. Mnoho lidí se ho ptalo : "Udo, přemýšlíš už o důchodu?" Na stejnou otázku pro Metal Express Radio Udo odpověděl : " Ne, nemám v úmyslu končit. Brzy vyjde nové album "We Are One" ( společný projekt s orchestrem Bundeswehru), těším se z toho. A taky se nemůžu dočkat, až vyrazíme na turné." A dodává : "Dokud mě to bude bavit, budu zdravý a bude mi sloužit hlas neskončím....možná budu hrát dalších 10 let...nevím."

O zdravotním stavu Uda se spekulovalo začátkem loňského roku, kdy se na některých koncertech objevil s hůlkou a špatně chodil. Mohla za to bolest v levém koleni... Udo se později rozhodl ignorovat rady lékařů a vrátil se ke koncertování.

Další dohady se objevily s jeho údajně nedoléčeným infarktem, který měl dostat téměř před 30-ti lety. K tomu frontman Udo říká : "Někdy v roce 1990 jsem se zhroutil. Nebyl to však infarkt. Byl jsem přepracovaný, zpíval jsem, nahrával, skládal, produkoval, dokonce jsem byl manažerem. Pracoval jsem i na jiných albech. Bylo toho sakra moc! Nevím, odkud přišla zpráva o infarktu...Nikdy jsem neměl problém se svým hlasem. Také jsem v roce 2003 přestal kouřit. Když chceš jet turné, musíš udělat vše pro to, abys byl zdravý a plný energie."

"Mám štěstí, velké štěstí. Vždycky jsem byl zdravý člověk. Samozřejmě se někdy opiju, ale nikdy nebudu brát drogy nebo něco podobného."

V kapele hraje Udo společně se svým synem Svenem (bicí). Jedno je tak jisté, i když Udo nazuje důchodky a přes kolena přehodí kostkovanou deku, jméno Dirkschneider z metalové scény jen tak nezmizí.