REIGN IN BLOOD OD SLAYER SLAVÍ 40 LET. NECELÝCH 29 MINUT NAVŽDY ZMĚNILO METAL

Slayer slaví 40 let Reign In Blood. Album, které navždy změnilo metal. 

Když Slayer 7. října 1986 vydali své třetí album Reign In Blood, trvalo pouhých 28 minut a 58 sekund. Přesto se z něj stala jedna z nejzásadnějších nahrávek historie extrémního metalu. Čtyřicáté výročí kapela letos připomíná tím nejpříhodnějším způsobem – návratem desky na koncertní pódia v kompletní podobě.

Rok 1986 byl pro thrash metal mimořádný. Metallica vydala Master Of Puppets, Megadeth Peace Sells… But Who's Buying? a Slayer přišli s deskou, která posunula rychlost, agresivitu a intenzitu žánru zase o kus dál.

Reign In Blood obsahuje deset skladeb, ale celé album se vešlo pod 29 minut. Nebyla to přitom snaha vytvořit za každou cenu extrémně krátkou desku. Slayer jednoduše odstranili všechno, co považovali za zbytečné.

Jeff Hanneman později vysvětloval, že kapelu začínalo nudit opakování riffů a slok. Pokud něco zahráli dvakrát nebo třikrát, chtěli jít dál. Výsledkem byla deska, která prakticky neposkytuje prostor k oddechu.

Dokonce i Tom Araya tehdy pochyboval, jestli může být tak krátká nahrávka vůbec považována za plnohodnotné album. Producent Rick Rubin s tím ale problém neměl – deset hotových skladeb pro něj znamenalo album bez ohledu na stopáž.

Rick Rubin změnil zvuk Slayer

Reign In Blood bylo první album Slayer produkované Rickem Rubinem. Pro kapelu, která předchozí desky vydávala u nezávislého Metal Blade, představovala spolupráce s mladým producentem zásadní změnu.

Nahrávání probíhalo v losangeleském Hit City West se zvukovým inženýrem Andym Wallacem. Rubin se snažil zvuk maximálně očistit. Místo tehdy běžného množství reverbu chtěl zachytit Slayer jako při živém vystoupení.

Právě díky tomu dostaly kytary Kerryho Kinga a Jeffa Hannemana větší ostrost, zatímco bicí Davea Lombarda získaly mimořádnou čitelnost i při extrémních rychlostech. Rubin později nahrávku charakterizoval jako něco velmi blízkého živému albu zaznamenanému ve studiu.

A fungovalo to. Slayer najednou nezněli jen rychleji. Zněli nebezpečněji.

Skladba "Angel Of Death" málem zastavila celé album

Hned první skladba ale způsobila jeden z největších problémů v kariéře Slayer.

Jeff Hanneman napsal "Angel Of Death" o nacistickém lékaři Josefu Mengelem a jeho experimentech na vězních v Auschwitz-Birkenau. Text popisující historické hrůzy vyvolal obvinění, že kapela nacismus glorifikuje, což Slayer opakovaně odmítali.

Kontroverze měla i praktické následky. Columbia Records, která distribuovala nahrávky Def Jam, odmítla album kvůli "Angel Of Death" vydat. Slayer ale skladbu odstranit nechtěli.

Řešení nakonec poskytla společnost Geffen, která se distribuce ujala. Spor paradoxně vytvořil kolem desky ještě větší zájem.

A právě píseň "Angel Of Death" se stala jednou z nejslavnějších skladeb Slayer – od úvodních kytar přes Arayův charakteristický výkřik až po Lombardovu zběsilou práci s dvojšlapkou.

Pokud první skladba otevřela dveře kopancem, závěr alba je definitivně vyrazil z pantů.

Po "Piece By Piece", "Necrophobic", "Altar Of Sacrifice", "Jesus Saves", "Criminally Insane", "Reborn" a "Epidemic" přichází dvojice "Postmortem" a "Raining Blood".

Právě závěrečný riff "Raining Blood" se stal jedním z nejrozpoznatelnějších motivů v historii metalu. Spolu s "Angel Of Death" vytvořil dvě monumentální závorky kolem alba, na kterém prakticky není hluché místo.

A pak je konec. Necelých 29 minut. Žádná balada, žádné dlouhé instrumentální mezihry ani snaha natáhnout album na standardní délku.

Slayer vystoupili z undergroundu

Reign In Blood nebylo důležité jen hudebně. Pro Slayer znamenalo také průlom.

Album proniklo do americké Top 100 a ve Spojených státech se ho později prodalo více než půl milionu kusů – pozoruhodný výsledek pro tak extrémní nahrávku, ketrou část hudebního průmyslu odmítala distribuovat.

Slayer zároveň ukázali, že thrash metal nemusí dělat kompromisy, aby oslovil širší publikum.

Naopak. Čím byli rychlejší, agresivnější a kontroverznější, tím výraznější byla jejich identita.

Reign In Blood se následně stalo jedním z mostů mezi thrashem a ještě extrémnějšími žánry. Jeho vliv lze vystopovat v death metalu, black metalu, grindcoru i hardcore.

Čtyřicet let poté znovu celé na pódiu

Slayer ukončili své rozlučkové turné v roce 2019, ale v roce 2024 se vrátili k několika koncertům. A letošní čtyřicáté výročí Reign In Blood dostalo speciální podobu.

Kapela album opět hraje od začátku do konce.

První letošní kompletní provedení přišlo 4. září v Minnesotě a 6. září následovalo vystoupení na festivalu Rocklahoma. Šlo o první kompletní koncertní provedení Reign In Blood od roku 2014.

Současnou sestavu Slayer tvoří Tom Araya, Kerry King, Gary Holt a Paul Bostaph – tedy stejná čtveřice, která absolvovala závěrečnou část kariéry Slayer před rozlučkou v roce 2019.

Další výroční vystoupení jsou naplánována i na podzim. Kerry King přitom nadále odmítá myšlenku nového alba Slayer nebo návratu ke klasickému dlouhému turné. Současná aktivita kapely tak zůstává postavená na jednotlivých speciálních koncertech.

28 minut a 58 sekund

Na Reign In Blood je možná nejpozoruhodnější právě právě to, jak dobře album obstálo ve zkoušce času. .

Produkce nezní jako relikt roku 1986. Skladby nepotřebují dlouhé introdukce ani složitou výstavbu. Album udeří s "Angel Of Death" a nepovolí až do poslední noty v "Raining Blood".

Kerry King přitom přiznal, že během nahrávání vůbec netušili, jak výjimečná deska vzniká. Věděli, že se jim líbí, ale nepředpokládali, že se o ní bude mluvit ještě desítky let poté.

Čtyřicet let po vydání už odpověď známe. Reign In Blood nepotřebovalo ani půl hodiny na to, aby změnilo heavy metal. Stačilo mu 28 minut a 58 sekund.