RICHIE FAULKNER Z JUDAS PRIEST: PĚT LET PO ŽIVOT OHROŽUJÍCÍM KOLAPSU STÁLE REHABILITUJE TŘIKRÁT DENNĚ

Faulkner přiznává, že zdravotní krize změnila jeho pohled na život i kariéru. Hudba pro něj dnes znamená ještě víc než dřív.

Když se v září 2021 během koncertu legendární metalové formace Judas Priest na festivalu Louder Than Life náhle zhroutil kytarista Richie Faulkner, málokdo tušil, jak dramatický boj o život se odehrává v zákulisí. Hudebník tehdy utrpěl masivní disekci aorty, která bez okamžité operace končí ve většině případů smrtí.

Dnes, téměř pět let po incidentu, Faulkner stále podstupuje intenzivní rehabilitaci třikrát denně, aby mohl pokračovat v koncertování a udržet si potřebnou fyzickou kondici pro hraní na kytaru.

Kolaps přímo během koncertu

Osudný moment přišel 26. září 2021. Judas Priest právě odehráli část svého setu a Faulkner byl na pódiu během skladby Painkiller. Jen krátce po koncertě se však jeho zdravotní stav dramaticky zhoršil.

Lékaři později zjistili, že utrpěl aneuryzma a úplnou disekci aorty – tedy prasknutí hlavní tepny vedoucí ze srdce. Podle lékařů jde o stav, při kterém většina pacientů zemře ještě před příjezdem do nemocnice.

Faulkner měl mimořádné štěstí. Byl okamžitě převezen do nemocnice v Louisville, kde podstoupil zhruba desetihodinovou operaci s otevřeným hrudníkem. Chirurgové mu během zákroku nahradili část aorty a opravili také aortální chlopeň.

Hudebník později přiznal, že kdyby se incident stal jen o několik minut dříve nebo později, pravděpodobně by nepřežil.

Komplikace po operaci

I když byla operace úspěšná, problémy tím neskončily. Přibližně měsíc po zákroku Faulkner prodělal menší mozkovou příhodu (TIA), která způsobila neurologické komplikace.

Ty se projevily především na pravé straně těla, tedy přesně tam, kde kytarista potřebuje maximální koordinaci a přesnost.

Faulkner popsal, že se u něj objevily potíže s:

• jemnou motorikou pravé ruky
• koordinací prstů při hraní
• svalovou kontrolou
• citlivostí a reakcemi

Pro kytaristu, jehož styl je postavený na rychlých metalových riffech a sólech, to byla obrovská výzva.

Rehabilitace třikrát denně – i na turné

Faulkner dnes otevřeně přiznává, že jeho návrat na pódium by nebyl možný bez každodenní fyzioterapie.

Během koncertních turné má s sebou osobního fyzioterapeuta, který s ním pracuje na obnově síly a koordinace. Jeho režim zahrnuje:

• rehabilitaci ráno po probuzení
• další cvičení před koncertem
• fyzioterapii po vystoupení

Celkem tedy tři terapeutické bloky denně.

Cvičení zahrnují:

• neurologická cvičení pro koordinaci ruky
• posilování svalů pravé strany těla
• stabilizační cviky
• mobilizační techniky pro rameno a zápěstí

Podle Faulknera je klíčové udržovat nervový systém aktivní a pravidelně stimulovat motorické funkce.

"Stále na tom musím pracovat"

Hudebník zdůrazňuje, že jeho zdravotní stav je dnes stabilní, ale následky se nedají úplně odstranit.

Podle jeho slov jde o dlouhodobý proces, který vyžaduje každodenní disciplínu. Vedle rehabilitace musí také:

• pravidelně podstupovat lékařské kontroly
• užívat předepsané léky
• hlídat stravu a životní styl
• vyhýbat se extrémní fyzické zátěži mimo koncerty

Faulkner ale zároveň říká, že se snaží soustředit na to, co stále může dělat, místo toho, co ztratil.

Návrat na pódium a nová motivace

Navzdory zdravotním komplikacím se Faulkner dokázal vrátit na koncertní pódia poměrně rychle. S Judas Priest pokračoval v koncertování a také se zapojil do práce na novém albu kapely.

Vedle toho se věnuje i vlastnímu projektu Elegant Weapons, který založil společně s hudebníky z kapely Pantera a dalších známých metalových projektů.

Faulkner přiznává, že zdravotní krize změnila jeho pohled na život i kariéru. Hudba pro něj dnes znamená ještě víc než dřív.

"Jsem šťastný, že jsem tady"

Když dnes Faulkner mluví o událostech z roku 2021, často zdůrazňuje jednoduchou věc: měl štěstí.

Štěstí na rychlou lékařskou pomoc. Štěstí na špičkové chirurgy. A také štěstí na to, že může dál stát na pódiu před tisíci fanoušků.

Pro metalovou komunitu je jeho příběh zároveň připomínkou, jak tenká může být hranice mezi běžným koncertem a bojem o život.